Namibie byl náš sen dlouho. Trochu jsme se Afriky báli, ale pak jsme se dočetli, že Namibie, je Afrika pro začátečníky, navíc hodně baby-friendly. Byla v plánu už na rok 2022, ale díky omikronu všechny země zařadili celou jižní Afriku na černý seznam (doslova)a návrat domů znamenal komplikace. Tak jsme ji tenkrát vyměnili za Reunion a nechali si ji o rok později. Namibie nám vyrazila dech, není to jen krása, je to prostě pecka! To, že bude fotogenická a plná zajímavostí jsme čekali. Je to ráj pro fotografy. Ale úplně nás dostali místní. Ještě nikde jsme nepotkali takhle milé lidi, úplně všude. Začne to hned na hranicích u víza. Do Namibie jsou potřeba. Celý seznam mě trochu děsil, ale nakonec jim stačil formulář a zaplatit. Všechno jde vyřídit na místě. Půjčili jsme si auto u Suricate Safari a rozhodli jsme se pro automat, protože se jezdí vlevo a tím jsme zjednodušili alespoň něco. Určitě berte pořádně vybavený offroad, my měli Toyotu Hilux a bylo to super. Brali jsme auto bez stanu, měli jsme všude ubytování a po přívěsu za covidu máme asi kempování dost. Ale kempy se dají najít taky super. Přidali jsme si do kufru lednici, což je v horku pecka. Pořádná offroad výbava chyběla, tak jsem si ji dokoupili ve Swakopmundu ve Weca Offroad Centre. Určitě doporujeme jet v březnu. Je to naprostá mimo-sezóna a kromě levnějšího ubytování jsme měli úplně všude čas se bavit s místními, ať barmany, průvodci nebo majiteli ubytování. Je to úplně jiný svět, kde řeší jak zavést do vesnic vodu a celkově jsou priority někde jinde, než je máme my. Člověk se pak domu vrací a naší vyspělé civilizace si víc váží. Co nás zarazilo asi nejvíc, že jsou úplně vyděšení z toho, že plaveme v bazénu. Oni sami jsou od mala vedeni k tomu, že se mají vody bát, tak si maximálně namočí nohy po kolena. Bazény mají pro turisty, sami to vůbec nechápou. Další super věcí je rozměr turismu. Všude jsou jen lodge obklopené chatami nebo stany (nemluvím o kempech). Ubytování v soukromí jako airbnb jde v zásadě jen ve městech (a to jen třech). Takže nikde žádné obludné davy, nebo obří hotely. My jsme měli všechno ubytování (celkem třináct) zarezervované předem na Booking. Dá se tady pěkně pustit žilou, protože poslední dobou se objevili naprosto super luxusní lodge, ale dá se to zvládnout i rozumné míře. Dá se říct, že každý si to může nastavit podle svého rozpočtu. Pro ty, kdo se bojí si to plánovat sami, doporučujeme Viatu, kde Vám udělají krásný itinerář i rezervace ubytování a pronájem auta. My jsme si to nakonec naplánovali celé sami, ale jako inspirace je to super. Nejdražší na cestě byla letenka a k tomu ještě příšerný zážitek s Lufthansou, takže příště poletíme s někým jiným. Úřední řečí je angličtina, dá se tak dobře domluvit. Jen úplní vesničani z kmenů angličtinu nedávají. Pro jistotu jsme si dali před cestou očkování žloutenku, tetanus a břišní tyfus. Antimalarika jsme vezli s sebou, ale nedostali jsme se do oblastí, kde by byly potřeba. S dronem je to administrativně složitější, musela jsem si udělat povolení pro lítání, s přesnými gps souřadnicemi a itinerářem, což vám pak na místě bude připadat naprosto směšný, protože jsme byli všude sami, takže to neměl kdo kontrolovat. Nicméně byrokracii mají rádi. Na každé bráně, si nás zapsali do bloku, kam jedeme, spz, kolik nás je. Pořád jsme přemýšleli, co s tím asi tak dělají, asi topí večer v kamnech. Co nás zaskočilo, byla absence internetového připojení. Slibovali nám jí alespoň na recepci v ubytováních, ale je tam max. 3G, takže nám na tom nejelo vůbec nic. Pokud si budete pořizovat datovou sim kartu, tak jedině MTC, nic jiného pokrytí nemá. My jsme vyzkoušeli, jak mezinárodní virtuální karty, tak TN mobile, ale to mělo pokrytí jen v hlavním městě. Nakonec jsme to vzdali a zůstali v zásadě měsíc v offlinu.
My jsme z Namibie tak nadšeni, že se sem ještě určitě vrátíme a jako další máme na seznamu JAR, pro tu nás nadchli jařani, které jsme potkali cestou. Teď už pečlivě studujeme Itchy Boots a připravujeme další rok.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web