Do Maroka jsme se vydali jako doprovod Czech Subaru Offroad Team na závody Tuareg Rallye 2017. Řekli jsme si, že to je skvělá příležitost otestovat Jeepa v dunách. Vyrazili jsme tedy po vlastní ose Hluboká - Lyon - Valencie - Gibraltar - Tangier - Midelt, kde závod začínal. Na trasu jsme si naplánovali pár odboček, které jsme nakonec vynechali a drželi se týmu. Takže to až příště. Celá oblast za pohořím Atlasu osídlená berbery nás dost mile překvapila, místní jsou strašně milí a ochotní. To se nedá říct o městech s muslimskou kulturou. Tangier je vyloženě rozestavěné smetiště.
Velká škoda je, že drony povolené v zásadě nejsou. Zkoušeli jsme si vyřídit oficiální licenci na nějaké filmařské agentuře, ale skončili jsme buď bez odezvy, nebo s nabídkou nějakého týpka, který by točil místo nás vlastním dronem. Zabavení na hranicích jsme neriskovali, takže tentokrát zůstal doma. I když pouštní oblasti by byly tak super z výšky.
Výhodou těch méně civilizovaných zemí je, že offroad nikdo neřeší a dá se vjet víceméně kamkoliv. Toho jsme po cestě využívali.
Plánování není až tak jednoduché, internet není žádná sláva, vyplatí se pořídit si místní SIM a přenosnou wi-fi, ale i tak je lepší vybrat navigaci, která není závislá na internetovém připojení. Pro tyto příležitosti využíváme Sygic. Kredit na SIM se dá dobíjet víceméně kdekoliv cestou. Pro jistotu jsme se vybavili opět Adventure Menu, abychom nebyli závislí na bistrech po cestě.
Ubytování jsme volili pouze v hotelech, rezervace přes Booking je naprosto běžná, ceny po Islandu mile překvapily. Za cenu 1 noci na Islandu jsme měli týden v "nejlepších" hotelech v poušti.
Toto je město přímo u paty poušti Erg Chebbi. Je tady dostatečné množství slušných hotelů, opět všechno kasby. My bydleli v hotelu Auberge De Charme Les Dunes D´Or, což bylo super, z pokoje jsme měli výstup přímo na písečné duny. Některé hotely mají i vlastní ubytování ve stanech kousek dál v písku. To má asi smysl spíš pro skupiny. Tento hotel měl v jednom ze svých dvorů bazén, a slušnou restauraci. Dokonce se nám vždy podařilo přesvědčit personál, aby nám udělali oběd, i když měli svou polední pauzu, která se táhne přes celý den až do večeře. Naštěstí si k obědu nemuseli vázat turban na hlavu, to je procedura tak na půl hodiny.
Za nejlepší zážitek považuji východ slunce. Výlez po dunách písku, které jsou z noci studené a ztuhlé, takže se písek nesype pod nohama, ale jen lehce trhá, je prostě super. Cestou zpátky jsem potkala místního berbera a vnutil mi nějaké kamenné dreky.
VÍCE INFORMACÍ: oficiální web
Rallye byl hlavní důvod naší cesty do Maroka, Tady je pár fotek z "Dunerace". Tento ročník ve své kategorii Czech Subaru Offroad Team vyhrál, takže jsme se přidružili správně.
Rissani je město, na hranici pouště. Cesta z Mideltu se dá prodloužit o zajížďku do Aït Baha do soutěsky Gorges Toudra. Další možností je výstup na Jbel Saghro a návštěva Dadès Valley